25

Nejmohutnější strom Českomoravy - Vejdova lípa

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vejdova_l%C3%ADpa

Výška : 25 m, obvod kmene : 12 m, věk : 850 let.

Vejdovy lípy získaly své přízvisko podle přezdívky jednoho z bývalých majitelů statku, pana Dolečka. Ten se mezi sousedy proslavil větou "Kdypak já na ten kopec vejda?", kterou údajně pronášel při návratu z dolní hospody domů. Po "Vejdovi" pak byl pojmenován původní selský dvůr, lípy, později i hájovna (roku 1872 nahradila statek) a nakonec i nová zástavba ("Na Vejdovně") vzniklá po vysídlení z důvodu stavby přehrady ve 30. letech 20. století. Ve 40. letech 20. století vlastnil hájovnu pan Josef Ježek, který ji koupil, když se musel odstěhovat z usedlosti zaplavené přehradou.

Podle pověsti do lípy kdysi zapadl pasáček, ze kterého byla po mnoha letech nalezena pouze kostra.[5] Kolem půlnoci je prý z lípy slyšet sten a ve větvích se objevuje světlo. Strašení zřejmě ustalo, když se kmen počátkem 20. století otevřel.[6]
V těchto místech prý působil i loupežník Ledříček, který si ukryl své poklady ve stráni pod lípou a nedalekém lese Sekyří poblíž tzv. Katova dolu.[10]
Do dutiny stromu se podle dobového hlášení četnické stanice pohodlně vejde stůl a čtyři židle. Dočasně byla využívána i jako skladiště hospodářského nářadí.[4] Vejdově lípě byl věnován prostor v televizním pořadu Paměť stromů, konkrétně v dílu č. 4: Stromy žijí s lidmi.

určitě sem zajedu na podzim, až opadá listí

První historická zmínka o obci Pastviny se datuje do r. 1513, takže je pravděpodobné, že lípy stály již při založení vesnice. Po roce 1200 stával na místě současné hájovny (č. 21) srub, který užívali pasáci vrchnosti ze Žampachu. Lípy údajně označovaly roh ohrady pro dobytek. Lípa označující druhý roh, jihovýchodně od statku (druhá Vejdova lípa, viz níže), byla už kolem roku 1900 popisovaná jako velice sešlá, již bez poloviny kmene. Třetí roh určovaly prý Bouchalovy lípy (3 stromy), které snad vyrostly jako výmladky původní lípy. O čtvrté lípě se neví.